Coveragegirl stránky..:)

"Nenávidím chození na úřady," říká osmadvacetiletá Zdena z Prahy. "Nikdy si nejsem jistá, jestli jsem vyplnila ten správný formulář a jestli jsem ho vyplnila správně. Na druhou stranu se ale nedokážu nikoho zeptat, nebo požádat o pomoc. Už když vejdu do místnosti s úředníky, mám pocit, že se na mě každý dívá a že se lidé tajně smějí mojí neschopnosti a bezradnosti. Nejsem schopná vyplnit jakýkoli formulář, aniž bych se neustále rozhlížela, jestli mě někdo nepozoruje. Snažím se se všemi úředními záležitostmi posílat manžela, ale ten moje chování absolutně nechápe a tvrdí, že se jen snažím udělat zajímavou."

Máte problémy s mezilidských vztazích? Nesnášíte společenské kontakty a když máte promluvit před lidmi, připadáte si, jako byste spolkli knedlík? Máte pocit, že se na vás ostatní lidé neustále dívají a hodnotí vás? Ačkoli si možná myslíte, že za vašimi sociálními problémy stojí vrozená stydlivost, odpovědí je nejspíš sociální fobie!

Více postižené jsou ženy
"Základním projevem sociální fobie je silný a trvalý strach z jedné nebo více sociálních situací a výrazné systematické vyhýbání se těmto situacím," píše v knize Úzkostné poruchy (vydal Portál) psychiatr Ján Praško. "Toto vyhýbání sice vede k bezprostřednímu snížení úzkosti, ale za cenu ochuzení života."

Podle studie z roku 1996 trpí skutečnou sociální fobií třináct procent lidí a více se tato porucha týká žen než mužů. Ján Praško však upozorňuje na skutečnost, že osmdesát až devadesát procent z nás prožije někdy ve svém životě období, kdy se nadměrně stydí, což ještě neznamená, že trpí sociální fobií. Jde však o fobii, která je po agorafobii (strach z otevřených prostor) nejčastějším druhem fobie. Porucha obvykle vypuká kolem patnáctého roku.

Nebojte se odborníků
Lidé, kteří sociální fobií trpí, trpí obvykle nadměrným strachem, že se na ně dívají druzí lidé, že se znemožní, nebo se zachovají trapně. Nesnášejí, když se stanou středem pozornosti. Nechodí na večírky, na schůze. Nedokáží jíst, nebo mluvit před lidmi.

Problém je však jednak v tom, že jednak jsou příznaky velmi podobné běžné stydlivosti a jednak se postižení stydí pro tyto problémy vyhledat odborníka. "Domnívají se, že jejich úzkost v sociálních situacích je jejich povahový rys a navíc se obávají nálepky psychické poruchy," vysvětluje psychiatr Praško.

Jestliže se sociální fobie týká někoho z vašich blízkých, můžete mít tendence snažit se zatáhnout ho do společnosti a snažit se mu "rozvázat jazyk." Takovým chováním mu však ještě víc ublížíte. Uvědomte si, že fobie z lidí není životní postoj, ale nemoc, a postižený vám nedělá naschvály a rozhodně se nedělá "zajímavým." Jako každá duševní porucha i sociální fobie patří do rukou odborníků, kteří mohou nemocnému pomoci.