Historie sexuálních hraček...
13. 10. 2006
Lidé jakožto tvorové hraví si svůj život dokázali zpříjemnit nejenom hudbou a tancem. Své fantazii meze nekladli ani v oblasti sexu a to už před desítkami tisíc let. Právě tak daleko totiž sahá historie erotických pomůcek.
Kamenný vibrátor
Jedním z prvních dokladů jejich starobylosti je objev jeskynních vyobrazení robertku ve tvaru penisu ze starší doby kamenné. Tyto malby staré více než 30 tisíc let určitě nikoho nenechají na pochybách, čím se naši předkové kromě lovu mamutů zabývali. A že vynález přinášející potěšení sobě nebo druhému nevyžadoval příliš intelektuální kapacity dokazuje i fakt, že tato hračka spatřila světlo světa ještě před vynálezem kola.
V plné síle se však historie erotických pomůcek začala psát až za starých Řeků. Dilda, řecky olisbos, pronikly do antického umění a literatury během 3. a 4. století před narozením Krista, tedy zhruba před 2 400 lety. Výmluvným příkladem přirozenosti, s jakou tato kultura přistupovala k sexuálnímu životu svých členů, je váza s vyobrazením dvojitého robertku.
Řekové totiž neměli tak jako my potřebu škatulkovat své sexuální preference a využití erotických hraček považovali za samozřejmost. V této patriarchální společnosti byl věkový rozdíl obou manželů v rozmezí 10 až 20 let normou, muži navíc věnovali část své sexuální energie konkubínám a mladým chlapcům, a robertek se tudíž stal univerzálním nástrojem pro potěšení, využitelným pro všechny typy vztahů.
Římské orgie
Do kroniky dějin sexu se tučným písmem zapsala i egyptská královna Kleopatra. Nenechme se zmást cudným dojmem, kterým na nás působí ve filmovém zpracování s Elisabeth Taylorovou z roku 1963. Vždyť zemětřesení sexuální revoluce 60. let mělo teprve přijít. Ve skutečnosti sdílela královna Nilu své lože s celým regimentem mužů, a to dokonce bezprostředně po svých dostaveníčcích s velkým Caesarem. O sexuálním apetýtu starých Egypťanů toho sice příliš nevíme, přesto se dochovaly důkazy, podle kterých byl robertek běžnou a velmi oblíbenou součástí erotických hrátek.
Divoké sexuální orgie se však staly příznačné zejména pro Římskou říši. Není divu, že slovo "sex" pochází z latinského "sexus". Literatura i umění z této doby oplývají nesčetnými odkazy k dennímu využití robertku a dalším hračkám - Římané byli v této oblasti opravdu inovativní.
Olej místo gelu
Až deset století temného středověku učinilo radosti z přirozené lidské potřeby přítrž a frází stokrát omílanou se stalo známé "dílo ďáblovo". Katolická církev byla ve svém úsilí vyhladit bezbožné hříšníky opravdu důsledná a ti, kteří se nebáli dát volný průchod svým sexuálním touhám, skončili pod zámkem nebo rovnou na hranici. Posunuté hranice morálky se odrazily i v diktátu tehdejší módy, který zahalil těla mužů a žen doslova od hlavy k patě. Hrozba fyzického trestu tak držela na uzdě veškeré sexuální nutkání a smrtí se dokonce trestalo jen pouhé zašeptání slova robertek.
Snaha evropských mužů kontrolovat své družky došla ve 12. století dokonce tak daleko, že nebohé ženy se běžně ocitaly v sevření pásů cudnosti. K jejich výrobě se používala kůže nebo kovové pásy zajištěné zámkem s klíčem, který u sebe choval manžel.
V renesanční Itálii se robertky nazývaly diletto od slova rozkoš. I přes primitivní zpracování s použitím kůže, kamene, slonoviny nebo dřeva se jevily jako dokonale funkční a později se jejich výrobě a zdokonalování přímo na zakázku věnovali zruční řemeslníci. Místo lubrikačního gelu tehdy stejně dobře posloužil olivový olej.
Masáž vibrátorem
Podobně svazující morálka jako ve středověku platila i ve viktoriánské Anglii a jakákoliv zmínka o lidské sexualitě se považovala za tabu. Byla to však paradoxně právě viktoriánská éra, která dala vzniknout gumovým robertkům, vibrátorům a zátek do análního otvoru.
Průmyslová revoluce probíhající od 18. století se samozřejmě odrazila i na poli erotických hraček cenila se zejména jejich zdravotní nezávadnost, větší ealističnost a oproti předchůdcům také pohodlnost. Popularitu si získaly hlavně vibrátory, jež se coby masážní pomůcky běžně prodávaly na trhu.
A pozadu nezůstaly ani veřejné lázně, které do nabídky poskytovaných služeb zahrnuly jakožto elegantnější alternativu k ruční masáži vodní trysky a speciální vibrační přístroje poháněné parou. Pod záminkou vodní léčby rostla obliba těchto lázní u obou pohlaví přímo exponenciálně.
Léčba hysterie
Na této době je však pozoruhodná i další kuriozita. Freudovo vysvětlení hysterie bylo ještě v nedohlednu a za její příčinu považovali viktoriánští lékaři "děložní nerovnováhu", projevující se úzkostí, podrážděností, výskytem erotických fantazií a pocitem tíže v oblasti pánve. A tomu přirozeně odpovídala i léčba nejúčinnější se jevila masáž stydkých pysků až k dosažení orgasmu.
Příznačné na pokrytecké společnosti 19. století bylo i její rozdílné pojetí mužské a ženské sexuality. Za sexuální bytost se totiž považoval pouze muž, ženská touha byla klasifikována jako hysterie, k jejímuž utišení se předepisovala masáž za pomoci vibrátoru. Ten byl zprvu napojen přes elektrický kabel do zásuvky ve zdi, ale poměrně brzy, už v roce 1880, se na scéně objevil přímo revoluční vynález vibrátoru poháněného baterií.
Dřevěná vajíčka
Zajímavý příběh provází i vynález análních zátek. Ve tvaru dřevěných vajíček je mužům předepisovali evropští lékaři s účelem zabránit zbytečnému mrhání spermií skrze ejakulaci. Zátky totiž měly pomoci nasměrovat semeno k ženským reprodukčním orgánům.
Pod zástěrkou léčebného prostředku se vibrátory užívaly ještě koncem 10. let minulého století. Uznání těchto hraček coby sexuálních stimulátorů souvisí s rozšířením erotických filmů v následující dekádě a otevřená reklama je širokému publiku zpřístupnila v letech třicátých.
Dalším zdokonalením prošly erotické pomůcky v éře "volné lásky" let šedesátých, a to se týkalo jak jejich technických parametrů, tak distribuce přes maloobchodní řetězce a inzerci v magazínech.
Současná nabídka hraček pro dospělé se naštěstí již rozšířila natolik, že nehrozí jako jediná alternativa sexuálního styku dildo ze sušeného velbloudího trusu. V propadlišti dějin skončila i lékařská masáž a většina žen tomu je zřejmě jenom ráda. Nebo si zkuste představit reakci úředníka v pojišťovně na požadavek úhrady za "masáž klitorisu z důvodu úzkosti"!
Kamenný vibrátor
Jedním z prvních dokladů jejich starobylosti je objev jeskynních vyobrazení robertku ve tvaru penisu ze starší doby kamenné. Tyto malby staré více než 30 tisíc let určitě nikoho nenechají na pochybách, čím se naši předkové kromě lovu mamutů zabývali. A že vynález přinášející potěšení sobě nebo druhému nevyžadoval příliš intelektuální kapacity dokazuje i fakt, že tato hračka spatřila světlo světa ještě před vynálezem kola.
V plné síle se však historie erotických pomůcek začala psát až za starých Řeků. Dilda, řecky olisbos, pronikly do antického umění a literatury během 3. a 4. století před narozením Krista, tedy zhruba před 2 400 lety. Výmluvným příkladem přirozenosti, s jakou tato kultura přistupovala k sexuálnímu životu svých členů, je váza s vyobrazením dvojitého robertku.
Řekové totiž neměli tak jako my potřebu škatulkovat své sexuální preference a využití erotických hraček považovali za samozřejmost. V této patriarchální společnosti byl věkový rozdíl obou manželů v rozmezí 10 až 20 let normou, muži navíc věnovali část své sexuální energie konkubínám a mladým chlapcům, a robertek se tudíž stal univerzálním nástrojem pro potěšení, využitelným pro všechny typy vztahů.
Římské orgie
Do kroniky dějin sexu se tučným písmem zapsala i egyptská královna Kleopatra. Nenechme se zmást cudným dojmem, kterým na nás působí ve filmovém zpracování s Elisabeth Taylorovou z roku 1963. Vždyť zemětřesení sexuální revoluce 60. let mělo teprve přijít. Ve skutečnosti sdílela královna Nilu své lože s celým regimentem mužů, a to dokonce bezprostředně po svých dostaveníčcích s velkým Caesarem. O sexuálním apetýtu starých Egypťanů toho sice příliš nevíme, přesto se dochovaly důkazy, podle kterých byl robertek běžnou a velmi oblíbenou součástí erotických hrátek.
Divoké sexuální orgie se však staly příznačné zejména pro Římskou říši. Není divu, že slovo "sex" pochází z latinského "sexus". Literatura i umění z této doby oplývají nesčetnými odkazy k dennímu využití robertku a dalším hračkám - Římané byli v této oblasti opravdu inovativní.
Olej místo gelu
Až deset století temného středověku učinilo radosti z přirozené lidské potřeby přítrž a frází stokrát omílanou se stalo známé "dílo ďáblovo". Katolická církev byla ve svém úsilí vyhladit bezbožné hříšníky opravdu důsledná a ti, kteří se nebáli dát volný průchod svým sexuálním touhám, skončili pod zámkem nebo rovnou na hranici. Posunuté hranice morálky se odrazily i v diktátu tehdejší módy, který zahalil těla mužů a žen doslova od hlavy k patě. Hrozba fyzického trestu tak držela na uzdě veškeré sexuální nutkání a smrtí se dokonce trestalo jen pouhé zašeptání slova robertek.
Snaha evropských mužů kontrolovat své družky došla ve 12. století dokonce tak daleko, že nebohé ženy se běžně ocitaly v sevření pásů cudnosti. K jejich výrobě se používala kůže nebo kovové pásy zajištěné zámkem s klíčem, který u sebe choval manžel.
V renesanční Itálii se robertky nazývaly diletto od slova rozkoš. I přes primitivní zpracování s použitím kůže, kamene, slonoviny nebo dřeva se jevily jako dokonale funkční a později se jejich výrobě a zdokonalování přímo na zakázku věnovali zruční řemeslníci. Místo lubrikačního gelu tehdy stejně dobře posloužil olivový olej.
Masáž vibrátorem
Podobně svazující morálka jako ve středověku platila i ve viktoriánské Anglii a jakákoliv zmínka o lidské sexualitě se považovala za tabu. Byla to však paradoxně právě viktoriánská éra, která dala vzniknout gumovým robertkům, vibrátorům a zátek do análního otvoru.
Průmyslová revoluce probíhající od 18. století se samozřejmě odrazila i na poli erotických hraček cenila se zejména jejich zdravotní nezávadnost, větší ealističnost a oproti předchůdcům také pohodlnost. Popularitu si získaly hlavně vibrátory, jež se coby masážní pomůcky běžně prodávaly na trhu.
A pozadu nezůstaly ani veřejné lázně, které do nabídky poskytovaných služeb zahrnuly jakožto elegantnější alternativu k ruční masáži vodní trysky a speciální vibrační přístroje poháněné parou. Pod záminkou vodní léčby rostla obliba těchto lázní u obou pohlaví přímo exponenciálně.
Léčba hysterie
Na této době je však pozoruhodná i další kuriozita. Freudovo vysvětlení hysterie bylo ještě v nedohlednu a za její příčinu považovali viktoriánští lékaři "děložní nerovnováhu", projevující se úzkostí, podrážděností, výskytem erotických fantazií a pocitem tíže v oblasti pánve. A tomu přirozeně odpovídala i léčba nejúčinnější se jevila masáž stydkých pysků až k dosažení orgasmu.
Příznačné na pokrytecké společnosti 19. století bylo i její rozdílné pojetí mužské a ženské sexuality. Za sexuální bytost se totiž považoval pouze muž, ženská touha byla klasifikována jako hysterie, k jejímuž utišení se předepisovala masáž za pomoci vibrátoru. Ten byl zprvu napojen přes elektrický kabel do zásuvky ve zdi, ale poměrně brzy, už v roce 1880, se na scéně objevil přímo revoluční vynález vibrátoru poháněného baterií.
Dřevěná vajíčka
Zajímavý příběh provází i vynález análních zátek. Ve tvaru dřevěných vajíček je mužům předepisovali evropští lékaři s účelem zabránit zbytečnému mrhání spermií skrze ejakulaci. Zátky totiž měly pomoci nasměrovat semeno k ženským reprodukčním orgánům.
Pod zástěrkou léčebného prostředku se vibrátory užívaly ještě koncem 10. let minulého století. Uznání těchto hraček coby sexuálních stimulátorů souvisí s rozšířením erotických filmů v následující dekádě a otevřená reklama je širokému publiku zpřístupnila v letech třicátých.
Dalším zdokonalením prošly erotické pomůcky v éře "volné lásky" let šedesátých, a to se týkalo jak jejich technických parametrů, tak distribuce přes maloobchodní řetězce a inzerci v magazínech.
Současná nabídka hraček pro dospělé se naštěstí již rozšířila natolik, že nehrozí jako jediná alternativa sexuálního styku dildo ze sušeného velbloudího trusu. V propadlišti dějin skončila i lékařská masáž a většina žen tomu je zřejmě jenom ráda. Nebo si zkuste představit reakci úředníka v pojišťovně na požadavek úhrady za "masáž klitorisu z důvodu úzkosti"!
...
(..., 31. 1. 2012 12:59)